Pro odhad rozsahu popálené plochy lze použít tzv. „palmární pravidlo“: ruka pacienta s prsty u sebe a přitaženým palcem odpovídá cca 1 % TBSA.
v případě rozsáhle popálených pacientů se jednodušeji odečítá nepopálená plocha.
Milé dámy, vážení pánové, vážení hosté,
rádi bychom vás přivítali na stránkách určených pro sdílení informací a
materiálů souvisejících s koncepčním přístupem k řešení mimořádné události s velkým počtem pacientů s
popáleninovým úrazem na území České republiky.
Jejich úkolem je podat vám co nejucelenější informace o způsobu organizace a zajištění zdravotní péče na všech úrovních pro případ této předvídatelné krizové situace.
Při tvorbě stránek jsme vycházeli z dokumentu „Koncepce řešení mimořádné události s velkým počtem pacientů s termickým úrazem“, který vznikl v roce 2020 ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR se zástupci České společnosti popáleninové medicíny a Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Pevně věříme, že stránky budou vhodně sloužit ke svému účelu - a tím je co nejlepší příprava celého zdravotnického systému na tuto mimořádnou situaci. Všichni doufáme, že k ní nikdy nedojde, a současně věříme, že dobře zvládnutou systematickou teoretickou přípravou dokážeme přispět k jejímu co nejlepšímu vyřešení v okamžiku, kdyby opravdu nastala.
Budeme velmi rádi za vaše připomínky, návrhy a jakoukoli odbornou diskusi.
Těšíme se na spolupráci.
Robert Zajíček
Eva Smržová
Bohumil Bakalář
Mimořádná událost s následkem hromadného postižení zdraví s velkým počtem pacientů s termickým úrazem (dále jen „HPZ-P“) je předvídatelnou krizovou situací, na jejíž řešení musí být systém zajišťování a poskytování akutní zdravotní péče předem připraven. Z pohledu kapacity zdravotnického systému a nastavení optimálních reakčních algoritmů však tato situace představuje zásadní organizační výzvu. Ta je způsobena nepoměrem mezi okamžitými požadavky na zajištění zdravotní péče a její dostupností, a to nejen ve fázi poskytování přednemocniční neodkladné péče přímo na místě události, ale především pak ve fázi potřeby zajištění akutní vysoce specializované péče nemocniční.
V běžných podmínkách urgentní medicíny je zdravotní péče o vážně popálené pacienty v České republice již mnoho let systémově soustředěna do center vysoce specializované péče o pacienty s popáleninami (popáleninových center, dále jen „PC“).
Stávající nastavení pravidel pro přednemocniční neodkladnou péči a časnou akutní péči nemocniční v ČR zajišťuje pro většinu pacientů s vážnějším termickým úrazem okamžitou dostupnost této vysoce specializované centrové péče, a to již jejich primárním směrováním do PC, což je postup, ze kterého tito pacienti objektivně jasně profitují. Ostatní poskytovatelé zdravotních služeb poskytující akutní lůžkovou péči (dále jen „ZZ“), a to včetně center vysoce specializované traumatologické péče (dále jen „TC“), jsou však z tohoto důvodu již mnoho let prakticky bez kontaktu s pacienty s tímto typem poranění, z čehož vyplývá malá nebo žádná připravenost na jejich léčbu, a to jak v rovině odborné, tak v rovině materiální a organizační.
Vzhledem k faktu, že okamžitá kapacita 3 národních PC pro příjem akutních pacientů je limitovaná, bude v případě HPZ-P s velkým počtem pacientů s termickým úrazem do těchto center možné primárně směrovat jen omezený počet v ideálním případě jen těch nejvážněji postižených pacientů. Současně bude v těchto případech nezbytné zajistit akutní péči o ostatní pacienty s termickým úrazem i ve ZZ mimo PC, a to minimálně po dobu nezbytně nutnou k postupnému uvolnění a vytvoření kapacit v PC. Popáleninovým centrům bude v této situaci nutné zajistit co nejrychleji kompletní přehled a maximum informací o všech pacientech s termickým úrazem, kteří byli primárně transportováni do ostatních ZZ tak, aby jejich sekundární přesun do PC byl co nejracionálnější a nejhladší.
Cílem tohoto dokumentu je stanovení optimálního postupu pro tuto mimořádnou situaci, který umožní kvalitní přežití co nejvyššího počtu pacientů s termickým úrazem („do the most for the most“). Všechna doporučení v dokumentu obsažená jsou určena výhradně pro řešení HPZ-P a žádným způsobem nemění platná pravidla a odborné doporučené postupy pro zajišťování zdravotní péče o pacienty s termickým úrazem mimo HPZ-P.
Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10
Jihlavská 340/20, 625 00 Brno
17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava-Poruba
– mimořádná událost s následkem hromadného postižení zdraví s velkým počtem pacientů s termickým úrazem. Dle analýzy událostí s HPZ-P ve světě v posledních desetiletích předpokládáme, že je nutné zajistit připravenost národního systému na péči o cca 50 těžce popálených pacientů. V případě mimořádné události většího rozsahu bude nezbytné aktivovat mechanismy mezinárodní spolupráce a zapojit do řešení i okolní evropské státy dle předem definovaných pravidel (návaznost na Národní popáleninový plán České republiky a Evropský popáleninový plán).
– pro potřebu tohoto dokumentu tak označujeme dospělého pacienta s popáleninou o rozsahu 50% tělesného povrchu a více (dále jen % TBSA). Tato skupina pacientů je zatížena statisticky nejvyšší úmrtností a nejvíce profituje z poskytování vysoce specializované zdravotní péče.
– pro potřebu tohoto dokumentu tak označujeme pacienta ve věku 0–15 let s popáleninou o rozsahu minimálně 20 % TBSA nebo se sdruženým poraněním, jehož součástí je popálenina. V případě HPZ-P s větším počtem vážně popálených dětí je nutné respektovat specifika a odlišnosti v přístupu k zajištění a směrování dětských pacientů s tímto typem poranění, která jsou v tomto dokumentu zdůrazněna.
– je nutné předpokládat, že v rámci tohoto typu události dojde ke vzniku různých typů poranění pacientů, tedy nikoliv pouze čistě termických úrazů. Současně je nutné předpokládat různou věkovou strukturu poraněných pacientů. Obojí je nutné zohlednit v navrhovaných algoritmech pro třídění, směrování i terapii.
určuje počet pacientů s vážným termickým úrazem, které je možné přijmout a adekvátně léčit v PC.
určuje počet pacientů s vážným termickým úrazem, které je PC schopno přijmout a ošetřit bezprostředně (do 6 hodin) po vzniku mimořádné události. Číselné vyjádření okamžité kapacity popáleninových center v ČR viz tabulka.
definuje celkový počet pacientů s vážným termickým úrazem, které by PC mělo být schopno ošetřit a přijmout do 48–96 hodin po události.
popáleninových center v ČR je odhadována na cca 40–50
pacientů s vážným
termickým
úrazem.
V okamžiku naplnění předpokládané kapacity národních PC je možné požádat o pomoc ostatní
země EU dle platných
a schválených pravidel (návaznost na Národní popáleninový plán ČR a Evropský popáleninový plán).
PC Praha | PC Brno | PC Ostrava | |
---|---|---|---|
Celkem všech pacientů do 6 hodin | 10x | 5x | 5x |
Děti do 6 hodin |
4x FNKV Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 2x FNM Fakultní nemocnice Motol 2x FTN Fakultní Thomayerova nemocnice 2x VFN Všeobecná fakultní nemocnice |
3x FN Brno TC Dětské nemocnice FN Brno |
2x FN Ostrava |
Materiál je rozdělen do 4 základních kapitol popisujících jednotlivé navazující kroky nezbytné pro zajištění potřebné zdravotní péče v případě HPZ-P, a to na všech jejích úrovních (přednemocniční neodkladná péče poskytovaná výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“), akutní péče nemocniční v nejbližším ZZ/TC, péče v PC):
Správně provedené třídění zásadním způsobem ovlivňuje naplnění hlavního cíle celé koncepce, tj. zajištění kvalitního přežití co největšího počtu poraněných pacientů.
Jeho principem je rozdělení všech poraněných pacientů do skupin dle závažnosti a typu jejich úrazového postižení, které umožní rozhodnout o provedení nezbytných terapeutických opatření a o optimálním primárním směrování pacientů do ZZ.
Z tohoto důvodu je nutné vytvoření jednotných a jednoduchých pravidel použitelných pro třídění pacientů v jednotlivých etapách poskytování zdravotní péče.
Je nutné předpokládat, že v rámci tohoto typu události dojde ke vzniku různých typů poranění, tedy nikoliv pouze čistě termických úrazů (byť i k takovému typu události může dojít). Současně je nutné předpokládat různou věkovou strukturu poraněných pacientů.
pacienti s popáleninami nebo popáleninami a inhalačním traumatem (dále značeno jako skupina „P“)
pacienti s popáleninami nebo popáleninami a inhalačním traumatem spojenými s dalším závažným poraněním (polytrauma, sdružené poranění s popáleninou; dále značeno jako skupina „P+T“)
pacienti se závažným poraněním bez popáleniny (polytrauma, sdružené poranění; dále značeno jako skupina „T“)
pacienti s inhalačním traumatem (dále značeno jako skupina „I“)
Třídění pacientů při HPZ-P bude postupně probíhat na 3 úrovních:
Primární triáž na místě události prováděná výjezdovými skupinami ZZS; je nutné předpokládat, že bude z objektivních důvodů zatížena značnou chybovostí. Má umožnit rozhodnutí o provedení nezbytných terapeutických opatřeních již na místě události a o primárním směrování pacientů dle závažnosti jejich stavu a dle typu úrazového postižení (do nejbližšího ZZ, do TC, do PC).
Sekundární triáž prováděná v TC či nejbližším ZZ, do kterého byl pacient s termickým úrazem primárně transportován. Má umožnit zpřesnění diagnózy a rozsahu poranění tak, aby bylo možno zajistit stanovení priorit léčby pacientů a určit optimální pořadí ve skupině všech pacientů s termickým úrazem ze všech ZZ pro sekundární transport do PC.
Terciární triáž v PC prováděná specialistou v oboru popáleninové medicíny. Umožňuje stanovení definitivní diagnózy a prognózy pacienta a stanovení komplexního léčebného plánu.
Obecné zásady a pravidla pro třídění pacientů při HPZ jsou určeny platnými doporučenými postupy Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP (dále jen „SUMMK“) Hromadné postižení zdraví/osob – postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu (aktualizace 2018) a Třídící a identifikační karta pro lékařské třídění při hromadném postižení zdraví na území ČR (aktualizace 2009). Tato pravidla je však nutno určitým způsobem modifikovat pro použití u pacientů s termickým úrazem.
Triáž pacientů s mechanickým úrazem („T“) probíhá dle obecných pravidel daných výše zmíněnými doporučenými postupy.
U pacientů s čistě termickým úrazem („P“) je pro triáž určující stanovení rozsahu popálené plochy, a to bez ohledu na hloubku popáleniny.
Pro odhad rozsahu popálené plochy lze použít tzv. „palmární pravidlo“: ruka pacienta s prsty u sebe a přitaženým palcem odpovídá cca 1 % TBSA.
v případě rozsáhle popálených pacientů se jednodušeji odečítá nepopálená plocha.
„Pravidlo devíti“ využívá pro odhad rozsahu popálené plochy rozdělení povrchu těla na kompartmenty s přibližným rozsahem 9 %.
Jeho limitem je fakt, že popálenina téměř nikdy přesně nekopíruje hranice jednotlivých kompartmentů. Je také nutné počítat s tím, že „pravidlo devíti“ neplatí u dětí.
Dle odhadu rozsahu popálené plochy třídíme dospělé pacienty s termickým úrazem do jednotlivých skupin dle závažnosti takto:
Dle odhadu rozsahu popálené plochy třídíme dětské pacienty s termickým úrazem do jednotlivých skupin dle závažnosti (bez ohledu na jejich věk) takto:
U pacientů s kombinací obou typů poranění (mechanické, termické – „P+T“) určuje výslednou prioritu stavu to trauma, které je závažnější – pravidlo „vyšší bere“. Příklad: pacient s mechanickým poraněním život neohrožujícím s prioritou zelenou + se současnou popáleninou nad 50 % TBSA má výslednou prioritu červenou; pacient s popáleninou o rozsahu 30 % TBSA [priorita žlutá] a současným mechanickým poraněním život ohrožujícím [priorita červená] má výslednou prioritu červenou).
Vyslovení podezření na inhalační trauma („I“) se opírá o zhodnocení těchto nepřímých známek:
Prioritu stavu hodnotíme dle závažnosti klinického obrazu (porucha vědomí, obstrukce dýchacích cest, respirační insuficience) a věku pacienta.
V případě popálení horních dýchacích cest (supraglotické poškození) dochází k popálení sliznic v přímém důsledku působení termické noxy, nejčastěji při výbuchu do obličeje. V důsledku vznikajícího edému může dojít k rychlému rozvoji dušnosti a respiračního selhání. Zajištění dýchacích cest může být obtížné kvůli otoku sliznic.
Priorita stavu narůstá s klesajícím věkem – čím mladší dítě, tím menší průsvit dýchacích cest a vyšší riziko obstrukce dýchacích cest při otoku.
V případě popálení dolních dýchacích cest působí inhalovaný kouř toxicky. Popálení dolních dýchacích cest je často spojeno se současnou intoxikací CO a kyanovodíkem. Popálení dolních dýchacích cest signifikantně zvyšuje letalitu popálených pacientů.
Sekundární triáž ve ZZ má u pacientů s termickým úrazem umožnit zpřesnění diagnózy se stanovením rozsahu a hloubky poranění. Jejím hlavním cílem je určení priorit léčby pacientů a umožnění stanovení jejich optimálního pořadí pro sekundární transport do PC.
K přesnějšímu stanovení rozsahu popálené plochy používáme Lund Browderův diagram (viz kapitola Terapie a příloha Karta pacienta).
Orientovat se lze podle barvy a kapilárního návratu.
Povrchní plocha má růžovou barvu, kapilární návrat je do 3 sekund. Typická je tvorba bul.
Jen erytém se do rozsahu nepočítá.
Hluboká plocha má bílou či nabělavělou barvu, často s červenými tečkami, může být i černá, hnědá nebo karmínově červená, tj. není růžová. Kapilární návrat je nad 3 sekundy.
Část těla u dospělých | % |
---|---|
Hlava | 7 |
Krk | 2 |
Přední část trupu | 13 |
Zadní část trupu | 13 |
Obě paže | 8 |
Obě předloktí | 6 |
Obě ruce | 5 |
Genitálie zevní | 1 |
Hýždě | 5 |
Obě stehna | 19 |
Oba bérce | 14 |
Obě nohy | 7 |
Část těla u dětí (v %) | Novorozenec | 1 rok | 5let | 10 let | 15 let |
---|---|---|---|---|---|
Hlava | 19 | 17 | 13 | 11 | 9 |
Krk | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
Přední část trupu | 13 | 13 | 13 | 13 | 13 |
Zadní část trupu | 13 | 13 | 13 | 13 | 13 |
Obě paže | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 |
Obě předloktí | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |
Obě ruce | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 |
Genitálie zevní | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Hýždě | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 |
Obě stehna | 11 | 13 | 16 | 17 | 18 |
Oba bérce | 10 | 10 | 11 | 12 | 13 |
Obě nohy | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 |
Na léčbě pacientů s termickým úrazem v rámci HPZ-P se postupně podílejí zdravotníci zajišťující přednemocniční neodkladnou péči, časnou akutní péči nemocniční a finálně pak akutní péči ve specializovaném PC. Tento materiál poskytuje všem zdravotníkům s minimální či malou zkušeností s léčbou rozsáhlejších popálenin zjednodušený návod na základní a jednotnou léčbu pacientů s termickým úrazem.
B – Lékař ZZ
zajišťující poskytování chirurgické péče
Úkoly zdravotníků ZZS zasahujících na místě události jsou:
zelená/žlutá/červená
Kanylace POUZE žlutá/červená
žlutá/červená
zelená
žlutá/červená
Analgezie u spontánně ventilujících
Analgezie u ventilovaných – je možné přidat
Sedace (pouze v případě potřeby a vždy až jako doplněk analgezie)
zelená
Analgezie
zelená/žlutá/červená
Tepelný komfort
Ošetření popálených ploch
Odhadovaný věk | 10–20 % TBSA žlutá | nad 20 % TBSA červená |
---|---|---|
1–3 roky | 100 ml/hod. | 200 ml/hod. |
3–5 let (předškolní děti) | 150 ml/hod. | 250 ml/hod. |
5–9 let (mladší školní děti) | 200 ml/hod. | 300 ml/hod. |
10–15 let (starší školní děti) | 250 ml/hod. | 350 ml/hod. |
Úkoly lékaře ZZ zajišťujícího poskytování intenzivní péče jsou:
hodnocení adekvátnosti resuscitace popáleninového šoku je založeno primárně na obnovení diurézy (cíl: hodinová diuréza 0,5 ml/kg/h u dospělého a 1 ml/kg/h u dětí)
Analgezie u spontánně ventilujících pacientů:
Analgezie u ventilovaných pacientů:
Sedace (pouze v případě potřeby a vždy jen jako doplněk analgezie):
všichni popálení jsou v důsledku ztráty termoregulace v postižené kůži ohroženi tepelnými ztrátami, sleduj (nejlépe kontinuálně) jejich teplotu, udržuj normotermii
Úkoly lékaře ZZ zajišťujícího poskytování chirurgické péče jsou:
Ošetření pacientů termickým úrazem musí probíhat za sterilních podmínek, nejlépe na operačním sále. Vzhledem ke značné bolestivosti při manipulaci s plochami je v průběhu ošetření nutná hluboká analgezie nebo celková anestezie.
Hlavními cíli krytí je zabránit oschnutí a mechanické traumatizaci popálené plochy a bakteriální kolonizaci rány.
Ošetření obličeje:
Indikace: hluboké cirkulární popáleniny končetin, krku a trupu, kdy hrozí rozvoj compartment syndromu (dále jen „CS“)
Načasování:
Technika provedení:
Úkoly lékaře PC jsou:
Součástí komplexního plánu péče by měl být i jasně deklarovaný chirurgický postup včetně ev. nutnosti použití biologických krytů nad rámec normálního používání. V rámci multidisciplinárního týmu je možné na základě transparentních medicínských argumentů rozhodnout i o převedení pacienta do paliativní péče. Součástí práce lékaře PC je i komunikace s ostatními ZZ a popáleninovými centry v ČR, v případě události mimořádného rozsahu i v rámci vytvoření B týmů dle doporučení EU a v souladu s Národním popáleninovým plánem ČR.
Priorita transportu a určení primárního směrování pacientů s termickým úrazem z místa události jsou dány provedenou triáží, která respektuje závažnost jejich stavu a současně typ úrazového postižení (do nejbližšího ZZ, do TC, do PC). Nutnou součástí rozvahy musí být vždy i zhodnocení aktuálních transportních možností a časový faktor dosažitelnosti jednotlivých ZZ, stejně jako celkový počet pacientů a s tím související naplnění kapacit PC či TC.
Pro sekundární transport pacientů ze ZZ do PC je nejvhodnější doba do 48–96 hodin od úrazu; po této době může docházet k nárůstu infekčních komplikací, které zhoršují celkový stav pacienta a limitují možnost jeho transportu.
V případě, že počet popálených pacientů přesáhne národní kapacitu PC ČR (tj. cca 40–50 vážně popálených pacientů), budou aktivovány mechanismy mezinárodní spolupráce v rámci Evropské unie (návaznost na Národní popáleninový plán ČR a Evropský popáleninový plán).
Pacienti s čistě termickým úrazem (skupina „P“) jsou dle míry závažnosti postižení a stavu primárně směrováni do nejbližšího PC, vyšší prioritu ve skupinách se stejnou závažností mají děti. Preferujeme pacienty se zajištěnými dýchacími cestami – ventilované před pacienty spontánně ventilujícími. Po naplnění okamžité kapacity PC se další pacienti s termickým úrazem směrují do TC, případně do ostatních ZZ.
Pacienti s kombinací mechanického a termického poranění (skupina „P+T“) jsou dle míry závažnosti postižení a stavu a po zvážení dalších faktorů (naplnění kapacity PC, aktuální transportní možnosti, časová dosažitelnost PC) primárně směrováni buď do nejbližšího PC, nebo do TC v jeho blízkém okolí (Praha/Brno/Ostrava).
Pacienti s inhalačním traumatem (skupina „I“) jsou dle míry závažnosti postižení a stavu primárně směrováni do nejbližšího ZZ, které jim je schopné poskytnout adekvátní péči.
V případě nebezpečí z prodlení (zejména skupina „P+T“) se dětští pacienti vždy primárně směrují do nejbližšího TC pro děti.
Pro primární směrování dětských pacientů s termickým úrazem (skupiny „P“, „P+T“ i „I“) platí: | |
---|---|
FNKV Praha Fakultní nemocnice Královské Vinohrady |
PC FNKV TC pro děti Fakultní Thomayerovy nemocnice TC pro děti FN Motol JIP Kliniky dětí a dorostu VFN (jen skupina „I“) |
FN Brno | PC FN Brno TC pro děti v Dětské nemocnici FN Brno |
FN Ostrava | PC FN Ostrava |
Pro zdárný průběh této fáze je nutné PC zajistit co nejrychleji kompletní přehled o počtech pacientů s termickým úrazem, kteří byli primárně transportováni do ostatních ZZ, o závažnosti jejich poranění a jejich aktuálním klinickém stavu. To následně umožní stanovení optimálního pořadí pacientů pro sekundární transport do PC. Sdílení informací o pacientech ze ZZ probíhá formou strukturované informace předávané elektronicky do PC na jednotném formuláři (příloha Karta pacienta).
Bezpečné a efektivní sdílení dokumentace mezi jednotlivými ZZ a PC elektronickou cestou by měl v blízké budoucnosti umožnit aktuálně připravovaný projekt SIMPOC (Sdílení informací mezi popáleninovými centry v ČR).
Stanovení pořadí pacientů pro sekundární transporty do PC určuje ve spolupráci s lékaři ZZ vždy lékař PC.
Priorita pacientů pro sekundární transport je dána zejména rozsahem poranění a závažností klinického stavu pacienta. Kritické věkové skupiny jsou děti a geriatričtí pacienti, kde i menší rozsah popálenin může být kritický, a proto je třeba zahrnout do rozvahy i věk pacienta.
Zvláštní skupinu tvoří pacienti s popáleninovými monotraumaty obličeje a s hlubokým popálením rukou, kteří profitují ze specializované péče hlavně z hlediska dlouhodobých následků – v případě volné kapacity PC by měla být zohledněna i lokalizace postižení.
Pro sekundární transport pacientů do PC je nejvhodnější doba do 48–96 hodin od úrazu; po této době může docházet k nárůstu infekčních komplikací, které zhoršují celkový stav pacienta a limitují možnost jeho transportu.
V případě dětských pacientů je nutná součinnost jednotlivých pracovišť, která poskytují dětskou IP. Rozhodnutí o distribuci pacientů bude na základě mezioborové spolupráce mezi PC, dětskými TC a dětskými JIP.
V případě naplnění kapacity národních PC je možné požádat o pomoc ostatní země EU dle platných a schválených pravidel tak, aby mohl být realizován případný terciární transport pacientů ze ZZ či z PC do PC certifikovaných v páteřní evropské síti (návaznost na Národní popáleninový plán ČR a Evropský popáleninový plán).
Při vzniku HPZ-P probíhají činnosti zdravotnického operačního střediska (dále jen „ZOS“) i výjezdových skupin ZZS na místě události dle obecných zásad definovaných v doporučeném postupu SUMMK ČLS JEP „Hromadné postižení zdraví/osob – postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu“.
Po upřesnění informace o rozsahu HPZ-P a předpokládaném počtu pacientů z místa události vyhlašuje ZOS ZZS příslušný stupeň aktivace traumatologického plánu a zvyklým způsobem tuto informaci předává i ZZ, a to včetně nejbližšího PC. Jelikož jsou PC vždy součástí traumacenter, musí předávané avízo obsahovat jasnou informaci o tom, že se mimořádná událost týká pacientů s termickými úrazy. Tato informace je ZOS průběžně upřesňována v závislosti na její aktualizaci z místa události.
V okamžiku jasného potvrzení HPZ-P je nezbytné ověřit a potvrdit okamžité kapacity PC pro příjem pacientů z místa události.
Kontaktní telefonní čísla pro předání avíza o aktivaci traumatologického plánu při HPZ-P pro jednotlivá PC v ČR | |
---|---|
FNKV Praha | kontaktní místo TC FNKV +420 267 163 410 a/nebo +420 602 322 184 (konzultační mobil PC 24/7) |
FN Brno | kontaktní místo TC FN Brno (+420 532 231 010 – Urgentní příjem FN Brno) |
FN Ostrava | kontaktní místo TC FN Ostrava (+420 597 372 366 – Urgentní příjem FN Ostrava) |
Po ukončení zásahu ze strany ZZS (tj. po předání posledního pacienta výjezdovou skupinou ZZS do ZZ, TC či PC) je nutné cestou ZOS zajistit pro PC předání kompletní informace o celkových počtech transportovaných pacientů s termickým úrazem a o jejich směrování do jednotlivých ZZ (po ose ZOS ZZS elektronicky na kontaktní e-mail – viz níže, případně na kontaktní telefonní číslo – viz níže)
Popáleninovým centrům je při HPZ-P nutné zajistit co nejrychleji kompletní přehled a maximum potřebných informací o všech pacientech s termickým úrazem, kteří byli primárně transportováni do ostatních ZZ. Hlavním cílem je umožnit stanovení optimálního pořadí pacientů pro jejich sekundární transport do PC při postupném uvolňování kapacit. Ke sdílení informací o pacientech slouží jednotný formulář (příloha Karta pacienta), který je ze ZZ zasílán elektronickou cestou na kontaktní e-mailovou adresu v PC.
Kontaktní e-maily pro předávání informací o jednotlivých pacientech při HPZ-P pro jednotlivá PC v ČR | |
---|---|
FNKV Praha | popaleniny@fnkv.cz |
FN Brno | popaleniny@fnbrno.cz |
FN Ostrava | popaleniny@fnostrava.cz |
Mezi ZZ a PC jsou možné i telefonické konzultace na těchto vyhrazených telefonních číslech (v případě HPZ-P dostupná 24/7).
Telefonické konzultace na vyhrazených telefonních číslech | |
---|---|
FNKV Praha | +420 267 163 392 (JIP) |
FN Brno | +420 532 233 205 (JIP I) |
FN Ostrava | +420 597 372 790/791 (JIP) |
ISBI Practice Guidelines for Burn Care,Burns,Volume 42, Issue 5,2016,Pages 953-1021.
Atiyeh B, Gunn SW, Dibo S. Primary triage of mass burn casualties with associated severe traumatic injuries. Ann Burns Fire Disasters. 2013;26(1):48–52.
Avni T, Levcovich A, Ad-El DD, Leibovici L, Paul M. Prophylactic antibiotics for burns patients: systematic review and meta-analysis. BMJ 2010;340:c241.
Barajas-Nava LA, Lopez-Alcalde J, Roquei Figuls M, Sola I, Bonfill Cosp X. Antibiotic prophylaxis for preventing burn wound infection. Cochrane Database Syst Rev 2013;6:CD008738.
Cancio LC. Airway management and smoke inhalation injury in the burn patient. Clin Plast Surg 2009;36(4):555–567.
David J. Barillo, MD, FACS, Steven Wolf, MD, FACS, Planning for Burn Disasters: Lessons Learned From One Hundred Years of History, J Burn Care Res Volume 27, Issue 5, September-October 2006, Pages 622–634
Enkhbaatar P, Herndon DN, Traber DL. Use of Nebulized Heparin in the Treatment of Smoke Inhalation Injury, J Burn Care Res 2009;30(1):159–162.
Gandim M, Thomson C, Lord D. Management of pain in children with burns. Int J Pediatr 2010;2010. pii:825657.
Gao Smith F, Perkins GD, Gates S, et al. Effect of intravenous b-2 agonist treatment on clinical outcomes in acute respiratory distress syndrome (BALTI2): a multicentre, randomised controlled trial. Lancet 2012;379(9812):229–35.
Gramlich L, Kichian K, Pinilla J, Rodych NJ, Dhaliwal R, Heyland DK. Does enteral nutrition compared to parenteral nutrition result in better outcome in critically ill adult patients? A systematic review of the literature. Nutrition 2004;20:843–8.
Greenhalgh DG. Burn resuscitation: the results of the ISBI/ ABA survey. Burns 2010;36:176–82.
Greenhalgh DG. Management of Burns. N Engl J Med. 2019;380(24):2349–2359.
Hart DW, Wolf SE, Chinkes DL, Gore DC, Micak RP, Beauford RB, et al. Determinants of skeletal muscle catabolism after severe burn. Ann Surg 2000;232:455–65.
Herndon DN, Barrow RE, Stein M, Linares H, Rutan TC, Rutan R, et al. Increased mortality with intravenous supplemental feeding in severely burned patients. J Burn Care Res 1989;10:309–13.
Hick JL, Hanfling D, Cantrill SV. Allocating scarce resources in disasters: emergency department principles. Ann Emerg Med 2012;59:177–87.
Jandera V, Hudson DA, de Wet PM, et al. Cooling the burn wound: evaluation of different modalites. Burns 2000; 26:265–70.
Kearns RD, Marcozzi DE, Barry N, Rubinson L, Hultman CS, Rich PB. Disaster Preparedness and Response for the Burn Mass Casualty Incident in the Twenty-first Century. Clin Plast Surg. 2017;44(3):441–449.
Latenser BA. Critical care of the burn patient: the first 48 hours. Crit Care Med 2009; 37: 2819–26.
Mackie DP. Inhalation injury or mechanical ventilation: which is the true killer in burn patients? J Burn Care Res 2012;39:1329–30.
Marc G Jeschke, David N Herndon. Burns in children: standard and new treatments. Lancet 2014; 383: 1168–78.
Miller AC, Elamin EM, Suffredini AF. Inhaled anticoagulation regimens for the treatment of smoke inhalation-associated acute lung injury: a systematic review. Crit Care Med 2014 Feb;42(2):413-9.
Outcomes following the use of nebulized heparin for inhalation injury (HIHI Study). J Intensive Care Soc 2018 Feb;19(1):80-82.
Palmieri TL, Warner P, Mlcak RP, et al. Inhalation injury in children: a 10 year experience at Shriners Hospitals for Children. J Burn Care Res 2009; 30: 206–08.
Pham T, Cancio LC, Gibran NS. American Burn Association practice guidelines burn shock resuscitation. J Burn Care Res 2008;29:257–66.
Relvas LM, de Oliveira AP. The medical response to burn disasters in Europe: A scoping review. Am J Disaster Med. 2018;13(3):169–179.
Saffle JI. The phenomenon of ‘‘fluid creep’’ in acute burn resuscitation. J Burn Care Res 2007;28: 282–95.
Scott DM. Regional anaesthesia and analgesia on the front line. Anaesth Intensive Care 2009;37:1008–11.
Sterling JP, Heimbach DM. Hemostasis in burn surgery—a review. Burns 2011;37:559–65.
Tam N. Pham, MD, Leopoldo C. Cancio, MD, Nicole S. Gibran, MD, American Burn Association Practice Guidelines Burn Shock Resuscitation, J Burn Care Res Volume 29, Issue 1, January-February 2008, Pages 257–266
Tejiram S, Romanowski KS, Palmieri TL. Initial management of severe burn injury. Curr Opin Crit Care. 2019;25(6):647–652.
Tricklebank, S. Modern trends in fluid therapy for burns. Burns 35 (2009) 757 – 767.
Wasiak J, Cleland H, Jeffery R. Early versus late enteral nutritional support in adults with burn injury: a systematic review. J Hum Nutr Diet 2007;20:75–83.
Weaver LK, Hopkins RO, Chan KJ, et al. Hyperbaric oxygen for acute carbon monoxide poisoning. N Engl J Med 2002;347(14):1057–67.
Wilmore DW. Nutrition and metabolism following thermal injury. Clin Plast Surg 1974;1:603–19.
COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Preparing for mass burn casualty incidents (PDF)
Třídící a identifikační karta pro lékařské třídění při hromadném postižení zdraví na území ČR (PDF)